MŮJ PŘÍBĚH

JAK SE Z DOJNÉ KRÁVY STAL FINANČNÍ BÝK

MŮJ PŘÍBĚH

Hádejte, čím jsem chtěl být, když jsem byl malý? Majitelem továrny na auta. Nechtěl jsem auto jen vlastnit, být automechanikem nebo pilotem formule 1. Chtěl jsem auta vyrábět a rozhodovat, jak budou vypadat. Nechtěl jsem auto jen řídit. Chtěl jsem řídit celou firmu. Asi proto mě to vždy táhlo k ekonomii a už ve svých 11 letech jsem věděl, že budu v Praze studovat Vysokou školu ekonomickou.

Cestou automobilového průmyslníka jsem se nakonec nevydal. Zato mě začaly bavit finance a v posledním ročníku na vysoké jsem nastoupil do své první práce ve finančním sektoru. Naučil jsem se spravovat velké peníze, řídit portfolio dluhopisů a pochopil jsem zákonitosti trhů.

V jednu chvíli byla na trhu obrovská panika, všichni prodávali, nikdo nekupoval a ceny dluhopisů letěly dolů jako splašené. Za pár měsíců se situace uklidnila, trend se otočil, všichni začali nakupovat a nikdo nechtěl prodávat. Investoři, kteří neudrželi nervy, prodali ve chvíli, kdy byl trh na dně, a prodělali. Naopak ti, kteří zůstali v klidu a dluhopisy neprodali, na nich později hodně vydělali. To mě naučilo dívat se na finance dlouhodobě.

CESTA INVESTORA

Moje vlastní peníze se vždy válely na spořicím účtu za směšný úrok. Věděl jsem, že moje peníze nic nevydělávají a stačilo mi, že po započtení inflace moc neprodělávají. Chtěl jsem je lépe zhodnotit, ale jednoduše jsem nevěděl, co jiného mám s nimi udělat. Všechno ostatní se mi zdálo jako příliš velké riziko. A tak jsem s nimi nedělal nic...

PRVNÍ NESMĚLÉ KRŮČKY

V roce 2008 jsem uviděl příležitost, která se nebude dlouho opakovat. V té době koruna velmi silně posilovala proti euru a dolaru, až se dostala na úroveň 23 Kč/EUR a 14 Kč/USD. Začalo mi být jasné, že takto silnou korunu nemůže česká exportně orientovaná ekonomika dlouhodobě unést.

Viděl jsem, že koruna nutně musí oslabit a že bych na tom mohl vydělat. Neznal jsem žádné sofistikované techniky, a proto jsem udělal jediné, co mě tehdy napadlo. Vybral jsem ze svého spořicího účtu 32 000 korun a nakoupil jsem ve směnárně 2 000 dolarů při kurzu 16 Kč/USD. Trochu jsem se klepal, ale risk vyšel. Počkal jsem dva měsíce a koruna oslabila na 18,25 Kč/USD. Nakoupených 2 000 dolarů jsem zpět prodal a utržil jsem 36 500 korun. Můj čistý zisk byl 4 500 Kč.

Skvělé, vydělal jsem svoje první peníze obchodováním na finančním trhu! Za dva měsíce jsem měl zisk 14 %. Vydělat za dva měsíce jen tak 4 500 Kč nebylo vůbec špatné, ale finančně mě to nikam neposunulo. Peníze jsem rychle utratil. Koruna začala podle mého očekávání oslabovat a příležitost byla pryč. Navíc mi došlo, že jsem možná měl jen štěstí a taková příležitost se opravdu nebude jen tak opakovat.

JAK NA TO? NO PŘECE ZLATO!

Prvním expertem, od kterého jsem se v roce 2009 začal učit o investování, byl Peter Schiff, americký investor, majitel brokerské společnosti a velký fanoušek investování do zlata. Začal jsem tedy po troškách nakupovat zlaté mince. Cena zlata od roku 2000 vytrvale rostla, a tak to byla skvělá investice. Věděl jsem, že zlato je skvělý způsob dlouhodobého uchování hodnoty peněz. Na druhou stranu ale nepřináší žádný pravidelný příjem. Tehdy jsem ale o finanční svobodě nic nevěděl, a proto mě to nijak netrápilo.

Peter Schiff je nejen velkým zastáncem zlata, ale také úspor a investování. Podle něj je prosperita tvořena úsporami a jejich produktivním použitím v investicích. Platí to pro celé státy i pro jednotlivce a rodiny. V roce 2009 procházela americká ekonomika hlubokou krizí a Američané skoro vůbec nespoří, jen utrácejí. Naproti tomu Čína i přes finanční krizi stále slušně rostla a Číňané přitom mají velké úspory.

Řídil jsem se radami Petera Schiffa a co nejvíce peněz jsem uspořil. Někde jsem četl, že Číňané mají průměrné úspory 20%. Tak jsem si řekl, že když tolik zvládnou ušetřit v průměru mnohem chudší Číňané, zvládnu to i já. Dal jsem si cíl ušetřit v průměru měsíčně 20% svých příjmů. Spoření mi šlo celkem dobře. Netrpěl jsem přehnanou potřebou mít rozhazovačný životní styl. Kromě pár zlatých mincí jsem ale do ničeho neinvestoval. Nevěděl jsem totiž do čeho.

ZAČÍNÁM OBCHODOVAT S AKCIEMI

V roce 2010 jsem ale uviděl další příležitost, jak produktivně použít své peníze. Po odeznění paniky na finančních trzích po krachu americké banky Lehman Brothers opět začaly růst ceny akcií, které tehdy spadly zhruba o 50 %. Akcie hezky rostly, a tak jsem si zřídil obchodní účet u obchodníka s akciemi a začal obchodovat. Kupoval jsem akcie ČEZ, O2, Komerční banky, Volkswagenu a další a za nějakou dobu je prodával za vyšší cenu.

Měl jsem slušné zisky, moje investice vydělávaly asi 5 % ročně. Myslel jsem si, že jsem génius, který umí investovat do akcií. Když jsem si uvědomil, že zhruba stejný výnos bych mohl mít pouze z dividend z těchto akcií, došlo mi, že jsem opět měl spíše štěstí a obchody jsem jen udělal ve správnou dobu. O rok později už akcie začaly opět klesat a já jsem je raději prodal.

Stejně jako s kurzem koruny jsem měl u akcií spíše štěstí. Využil jsem příležitost, krátkodobě vydělal nějaké peníze a pak jsem se z trhu stáhl. Pořád to ale neřešilo můj problém. Moje peníze nevydělávaly dlouhodobě a pravidelně. Jen jsem si s nimi na chvíli zašel do kasina, vsadil je a se štěstím a velkým rizikem něco vydělal a pak je opět nechal spát na spořicím účtu za směšný úrok.

Potřeboval jsem si vytvořit systém na dlouhodobé vydělávání peněz za každého počasí, ať už jde trh dolů, nebo nahoru.

DVA MUŽI

Robert Kiyosaki mi změnil život. Když jsem dočetl knihu Bohatý táta, chudý táta, věděl jsem, že můj život už nikdy nebude jako dřív. Kiyosakiho vyprávění o rozdílném přístupu k životu (a penězům) jeho dvou tátů mi otevřelo oči. Ve skutečnosti neměl táty dva. Měl svého pravého tátu, který celý život tvrdě pracoval, vydělával, utrácel a nakonec zemřel chudý. A pak měl svého bohatého tátu, který byl ve skutečnosti tátou jeho nejlepšího kamaráda Mikea. Od něj se Robert učil, jak fungují peníze a proč jsou někteří lidé chudí a jiní bohatí.

Bohatý táta ho učil, že bohatí se od chudých odlišují především tím, že nakupují aktiva místo pasiv. Jinými slovy, místo utrácení peněz je investují. Aktiva jim vydělávají peníze, které investují do nákupu dalších aktiv a tím vydělávají další a další peníze. Jakmile neustále se zvyšující příjem z aktiv pokryje vaše výdaje, stáváte se finančně svobodnými. Už nemusíte pracovat pro peníze, protože vaše peníze pracují pro vás.

Po přečtení Bohatého táty jsem se rozhodl, že už nebudu se svými penězi hrát ruletu a spekulovat na to, že koruna oslabí nebo že akcie porostou. Rozhodl jsem se, že si vytvořím systém na vydělávání peněz. Nevěděl jsem, jak na to. Kde mám začít? S čím mám začít? Jak mám začít??

A tak se dva roky nedělo nic. Poté se opět ozval Robert Kiyosaki prostřednictvím semináře jeho poradců. Konal se v Praze a stál 5 990 korun. Ačkoli se mi to zdálo jako strašně moc peněz za jednodenní seminář, věděl jsem, že tam musím jít, abych získal nový směr. Dnes už vím, že to bylo mých nejlépe investovaných 5 990 korun.

Posledních šest let svého života jsem věnoval tomu, abych se naučil, jak investovat své peníze, aby bezpečně a výnosně vydělávaly. Navštívil jsem řadu různých seminářů, přečetl jsem velké množství knih o investování a vydělávání peněz a každý den se prostřednictvím internetu učím od těch nejlepších expertů nové postupy, strategie a techniky, jak investovat a budovat svoji cestu za finanční svobodou.

PAN PENĚŽNÍ KNÍR

Seminář poradců Roberta Kiyosakiho mě nasměroval na novou cestu ve světě peněz a investování. Byla to cesta vzdělávání. Začal jsem si ve velkém kupovat a číst knížky o investování, chodil jsem na semináře a kupoval si on-line kurzy. Aby mi neuniklo nic zajímavého, pořídil jsem si předplatné časopisu Forbes.

V červnovém čísle v roce 2014 mě zaujal článek o Američanovi, který si říká Mr. Money Mustache (Pan Peněžní Knír). Nejzajímavější na něm není jeho zvláštní jméno, ale to, že si díky svým investicím mohl dovolit jít ve 30 letech do důchodu. Mr. Money Mustache píše svůj blog, do jehož čtení jsem se pustil s velkou chutí. Nasával jsem všechny informace a poznatky. Učil jsem se.

Jeho recept byl velmi jednoduchý. Možná až příliš jednoduchý. Nevěřil jsem. Vše, co musíte k dosažení finanční svobody udělat, je uspořit každý měsíc co nejvíce peněz, ty pak investovat do akciového fondu a za několik málo let jste finančně svobodní!

Nejprve se mi to zdálo až příliš jednoduché na to, aby to fungovalo. Začal jsem tuto cestu zkoumat dál. Zjistil jsem, že lidí, kteří použili tento postup a za pár let už žili svůj vysněný život, je na světě docela hodně. Rozhodl jsem se tedy, že tento postup vyzkouším a aplikuji ho tady u nás v České republice. Pro investování v našich podmínkách se mi nezdál vhodný fond založený na americkém akciovém indexu. Ten dává smysl pro Američany mající příjmy a výdaje v dolarech. Pátral jsem dál a objevil jsem, že místo fondu založeného na akciovém indexu se ve světě používají také dividendové fondy, které jsou k dispozici i v českých korunách. A mají výnos kolem 7% a to jsem přesně hledal!

Mr. Money Mustache mi změnil život stejně jako Robert Kiyosaki. Díky němu jsem objevil kouzlo dividendových fondů, díky kterým dlouhodobě a pravidelně vydělávají moje peníze 7 % ročně. Od té doby už na finančním trhu nespekuluji. Od té doby jsem investorem. Stal se ze mě finanční býk.

PROČ FINANČNÍ BÝK?

Co se týče peněz, jsme my Češi velmi opatrní. Každou korunu raději v ruce třikrát otočíme, než ji pustíme. Raději se budeme držet zpátky, hlavně abychom neprodělali. Tím ale také nic nevyděláme. Jistota je jistota.

Připadá Vám to povědomé? Měl jsem to tak také. Investování jsem považoval za riskantní a volil jsem klasické, bezpečné způsoby "zhodnocení" peněz jako spořící účet a stavební spoření. Od svých 25 let, kdy jsem poprvé začal pracovat na plný úvazek, jsem si pravidelně odkládal alespoň 20% ze svého platu. Spoření jsem měl vždy v krvi.

Děkuju za to. Na investování jsem pak měl připravenu docela slušnou částku. Stále jsem ale byl finančně dojná kráva, která se spokojila s tím, že její peníze (moc) neprodělávají místo toho, aby skvěle vydělávaly. Čekal jsem, až mi někdo ukáže cestu a z dojné krávy udělá silného býka. Tím, na koho jsem čekal, byl Mr. Money Mustache. Díky jeho stejnojmennému blogu jsem změnil svůj názor na peníze a investování.

Nechtěl jsem si to nechat jen pro sebe. Proto jsem založil Finančního býka. Tak jako Mr. Money Mustache tehdy pomohl mě, bude Finanční býk s dosažením vašich finančních snů pomáhat Vám.